Právě začínáme, prosím mějte s námi trpělivost. Děkujeme!!!

Od Zrna k Pečivu

22. března 2018 v 17:18 | TheMelin
Kolem tohoto relativně rozsáhlého, potravinářského objektu jsem několikrát cestoval autobusem. Vždy jsem se snažil nahlédnout alespoň do dvora, ačkoli kolem je vysoká zeď a vrátnice s trvalou ostrahou.
Když jsem jednou při hledání na internetu náhodou narazil na několik fotografií z vnitřku, nedalo mi to. Jakmile byla vhodná příležitost, popadl jsem vybavení a vyrazil na průzkum.




Zaparkoval jsem povoz v jedné postranní uličce a nenápadně vyrazil po rušné ulici. S maskáči, pohorkami a černou mikinou jsem sem zapadal jako metalista na koncert Evy a Vaška.
Rychle z rušného chodníku pryč a už se sunu podél zdi. U vrátnice s úsměvem zdravím pokuřujícího hlídače a koutkem oka sleduji čilý ruch v prostorách za zdí.
Dále po chodníku kolem nějaké dílny do zadní části.
Nacházím jedno z možných míst kudy dovnitř… Plazit se odpadky pod plotem se mi nechce. Jdu dál a nacházím sympatičtější škvírku. Mizím v ní a přískoky běžím k nízké budově. Všude jsou tu izolace z kabelů. Je vidět, že bezdomovci se tu pohybují často. Malými dveřmi procházím do první budovy, která k areálu patří. Podlaha brutálně skřípe. V místnostech není vůbec nic ba i parkety jsou často vytrhány. Spousta místností slouží jako příležitostné bydlení a toaleta. Dle štítků po stěnách soudím, že se jedná o administrativní budovu.
Dostávám se ke schodišti.
Vyrážím do vyšších pater. Vše je rozbité, zbytky kancelářského vybavení se povalují po zemi. Naštěstí nikoho nepotkávám. Náhle mne upoutá hluk ze dvora. Sunu se k oknu a sledují dění. Na Dvoře stojí ořešák a je právě obírán Security týmem. No potěš pánbůh. Sedám si na židli k oknu a pozoruji je. Nechci jít do přízemí, dokud tam jsou. Konečně si igelitky naplnili oříšky a dvojice mizí za křovím.
Do pohybu se dávám i já a sbíhám do přízemí. Čas čelovky nastal. Přízemí sloužilo asi jako nějaká dílna. Nyní je zde skládka z autoservisu, co sídlí ve funkční části budovy - pneumatiky, obaly od olejů a spousty haraburdí. Moc se tu nezdržuji. Vylomenou mříží se dostávám na dvůr. Kolem ořešáku postupuji k další budově, která by mne už mohla pomoci k vytouženému cíli - obrovskému opuštěnému mlýnu.
Mimoděk si do kapsy strkám pár zapomenutých oříšků a zkoumám kudy dovnitř.
Nakonec se daří a nezpozorován mizím ze dvora.
Uvítá mne vyrabovaná hala bývalé pekárny. Po stropě vede několik rozvodů plynu a různých trubek. Podlaha je rozbitá a ve vzduchu je cítit zvláštní pach.



Nacházím prázdnou rozvodnu a rozbitou pec. Na boku je kancelář se zbytky dokumentace.
Chvíli se procházím a nacházím žebřík vedoucí vzhůru. Vydávám se po něm. Zatím všechny cesty pryč jsou buď zazděny, nebo zamčeny. Přízemí budovy je stále používáno - u vrchních pater nevím.
Žebřík mne přivádí do technického mezipatra. Odtud po dalším, tentokrát dřevěném žebříku sestupuji do další části budovy. Opět je to vyrabovaná hala, která nabízí i možnost dostat se na střechu.
Nakukuji tedy, ale ačkoli je víkend tak na dvoře je čilý ruch. Vracím se tedy po žebřících do přístupového patra. Postupuji po rozbité podlaze dál.
Náhle spatřím vyvýšenou rampu ústící do malé chodbičky s okny.
Mám to!
Spojovací koridor do mlýna je přede mnou. Opatrně překračuji suť a vykukuji rohem okénka. Jsem příliš blízko vrátnici a po kovové podlaze to moc potichu nejde. Využívám tedy projíždějícího autobusu a chodbičku překonávám.
Přede mnou jsou ocelové dveře. Zavřené. Mám kliku a tak je v tichosti otvírám a zase za sebou zavírám.
Jsem uvnitř.
Ihned mne vítá spirálová klouzačka na pytle mouky. Začínám tady s průzkumem několikapatrové budovy.




Na Každém patře je hlavní hala, kde se zpracovávalo zrno. Podlahy jsou dřevěné, plné otvorů po technologii a potrubí. V patře, kde se nacházím je několik vyrabovaných rozvoden. Procházím halou a nacházím další schodiště. Procházím takto patra vzhůru. Všude leží mnoho zbytků vybavení a někde stojí i celé stroje. Na hlavní halu navazují sýpy a čistička zrna.
Nacházím i laboratoře, kde probíhala kontrola jakosti a surovin. Všude tu leží lístečky pro popis pytlů. Vytváří tak pestrobarevnou mozaiku po zemi.


Po hlavním schodišti se dostávám do VI patra. Otevírám dveře a dostávám se do malé chodbičky. Doleva je otevřen průchod na střechu. Vydávám se tam a kochám se pohledem na město a komín, který trčí z budovy.
Bohužel na střechu je vidět z vedlejšího kopce a tak mizím opět uvnitř. Po dalším schodišti se dostávám vzhůru až do nejvyšších míst. Kulatými okny vyhlížím ven. Většina konstrukcí je tu dřevěných a tak to tu vypadá jako na půdě. Když jsem až nahoře tak usedám a jen si užívám výhled na funkční část areálu, kde se kupodivu pohybuje dosti lidu.
Můj hlavní cíl je velín, který by tu někde měl být.
Vracím se tedy hlavním schodištěm a skrz jedno z pater se dostávám na stranu, odkud jsem přišel. Jsem ovšem v jiném patře. Po zemi je tu silná vrstva mouky a chůze je tak krásně tichá…
Po provizorním žebříku se dostávám do dalšího spojovacího koridoru vedoucího do vedlejší budovy.
Jak hlásá nápis na dveřích, Jedná se o objekt těstárny. Bohužel se jedná opět pouze o prázdné prostory. Cesty kamkoli dál jsou dobře uzamčeny.


Vracím se tedy do mlýna.
Při sestupu na přístupové patro náhle slyším kovový zvuk otvíraných vrat v přízemí a několik hlasů.
Rychle ve vší tichosti sbíhám k únikové cestě. Sestupuji dolů a zjišťuji, že přízemí slouží jako sklad pneumatik a někdo zrovna přijel vykládat a nakládat. Také nacházím velín…
Po krátkém rozmyslu se vracím ke spojovacímu koridoru. Nechávám zde batoh v poloze "vezmi a uteč". Vybaven pouze fotoaparátem a stativem se vracím k velínu. Proklínám děravou podlahu. Jednou z děr sleduji čupřinu vlasů chlapíka, co pode mnou stojí. Naštěstí se plně věnují přehazováním pneumatik.
Sunu se potichu do velína, kde ale chybí podlaha úplně. Rozkládám stativ a fotím zboku, zepředu… využívaje hluku, který tropí chlapi pode mnou.


Mám pocit, že už to stačí a tak potichu opouštím toto patro a přesouvám se k batohu. Sbalím výbavu a mizím jako pára na d hrncem. Po cestě opět zdravím hlídače a vracím se k vozu…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama