Právě začínáme, prosím mějte s námi trpělivost. Děkujeme!!!

Laboratoře K2

25. února 2018 v 19:37 | TheMelin
Meteorologové hlásí postupující větrnou smršť, na mnoha místech je kalamitní stav. S nedůvěrou sledujeme z oken poletující větvičky, ale nakonec zvědavost zvítězí, protože chceme vítr využít jako krytí.
Nasedáme do auta a vyrážíme.
Po cestě projíždíme přes několik vesnic, které jsou plné polámaných stromů, které mnohdy musíme objíždět. Topoly, vrby, smrky. Větve jsou všude.
Po lehkém zdržení dorážíme na místo. Bereme výbavu a spěcháme přes otevřené prostranství, které k cestě do budovy musíme překonat.




Je relativně čerstvě posekáno, takže na krytí ve vysoké trávě nelze spoléhat. Vichr je opravdu silný a není slyšet vlastního slova, proto přebíháme do krytu menší budovy, za kterou se domlouváme.
Opuštěný areál vydává kakofonii kovových zvuků, jak si živel hraje s uvolněnými střešními pláty a otevřenými okny. Náš cíl - otevřené okno v přízemí je bohužel natočené k vrátnici, kde sedí hlídač s hafanem.
3…2…1… JDEME!!!
Rychle běžíme kryti trafostanicí. Rychle pootevřít a šup dovnitř. Zavírám za námi a sleduji situaci.
Uvnitř je strašný kravál a tak říkám Calwen: "Myslím, že můžeme mluvit normálně nahlas, asi je to jedno."
Souhlasí.
Vydáváme se na průzkum. Proslulou výrobní technologii, kterou se místo pyšnilo, již bohužel nezastihneme. Přízemí skýtá pohled na betonové základny nádrží a odloženou sbíječku.


Obdivuji precizně provedenou elektroinstalaci. Vedle hlavní haly je menší skladovací místnost plná sudů, rozvodna a výtah s druhým schodištěm. Postupujeme nahoru.
První patro už je trochu zajímavější, první zbytky technologie + malý skládek. Cesta dál po schodišti bohužel není možná, je zaházena prkny a regály. Proto jdeme přes hlavní halu k druhému schodišti. Je povážlivě nahnuto, jak do něj narazil těžký letící předmět.


Postupujeme dál. Hlídače z okna nevidím ale i tak se snažíme být potichu a vyhýbat se střepům.
V dalším patře nacházíme dvě nerezové míchačky a další krásně řešenou rozvodnu. Schodiště je dále již čisté a tak postupujeme přes hromadu pytlů. Další patro je již jinak stavebně řešené. Toalety, technická místnost a první menší laborka natřená na černo. Obhlížíme vybavení a fotíme. Budova se otřásá pod nápory větru a tak spěcháme dál. KONEČNĚ! Patro plné laboratoří je před námi.
Začínáme první místností… spousta chemického skla roztodivných tvarů a dva laboratorní stoly. V rohu stojí odstředivka a ve vzduchu je cítit pach chemie.


Procházíme do spojovací chodbičky, kde Calwen otvírá dveře. Stojí mezi nimi. Nakukuji jí přes rameno… Sklo. Móc skla. Na boku protáhlé místnosti je police plná vyskládaných baněk všech velikostí, naproti skříně s totožným obsahem.
Chvíli prohlížíme a fotíme křehkou krásu. V ledničce na chodbě nacházíme vyschlé vzorky suroviny.
Vracíme se na hlavní chodbu. Otvírám dveře napravo označené jako umývárna. Jakmile stisknu kliku, průvan mi ji vyrve z ruky a dveře se s prásknutím rozletí, přičemž v místnosti vyplaší několik spících holubů, kteří s dalším lomozem opouštějí místnost rozbitým oknem.




Stojím s rukou napřaženou od kliky a beze slov pohlédnu na Calwen. Jen zvedne obočí. "Ještě, že je tak hnusně."
Pro jistotu kontroluji oknem situaci. Hlídač nikde a psík zalezlý v boudě. OK. Co to tu vlastně je?
Dvě kóje na mytí skla, výstražné cedulky a mezipatro s uskladněným sklem. Krása.
Prohlížíme balíky se zábrusovými hnědými lahvičkami a fotíme, co se dá.
Při dalším poryvu větru místnost opouštíme a společnými silami zase zavíráme dveře.
Kam dál?
Jasně poslední dveře v chodbě. Hrnu se k nim jako voda a otvírám.
"vole"
Hlavní laborka přede mnou… Udělám dva kroky dovnitř a už řeším, jak to budu fotit. Calwen mezitím prohlíží vybavení s očima navrch hlavy.


Mezi baňkami nachází jednu s mrtvou sýkorkou v jakési kapalině. Hrobeček fotíme také a prohlížíme i dokumentaci a knihy, kterých je plný stůl.
Na poličce laboratorního stolu je i orezlá plynová maska.
Boční místnost skrývá další skladiště skla. Nacházíme ještě složitější skleněné vybavení než doposud. Desítky kusů jsou zabaleny v zahnědlém papíru. Prohlížíme, fotíme a ukládáme zpět.
Jako poslední vylézáme do strojovny výtahu, kde si podle per udělal hnízdo nějaký dravec. Oknem sledujeme vedlejší větší budovu, která je ovšem naprosto prázdná a zajímavá je tam snad jen proleptaná podlaha ve skladu kyselin jak záhy zjistíme.
Po tomto zdařilém průzkumu mizíme stejně rychle, jako jsme sem přišli - kryti větrnou smrští.




Komplet galerka jako vždy na našich stránkách na Facebooku :
https://www.facebook.com/urbexkdyzlideodejdou/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | E-mail | Neděle v 21:40 | Reagovat

Super reportík, je skvělé že lidi když už se k tomu dostanou, neprozrazují lokaci. I když to stále chátrá, vypadá to skvěle. Aktuální situace je bohužel horší, je tam nový ,,akční hlídač!! který neustále obchází. Byl jsem tam celkem 3x (od loňského jara) a až teď nás chytnul :D (dle něj je tam nový, pár týdnů, neúplatný)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama